Mráz

7. ledna 2009 v 0:37 | Dax |  ZÁSEKY S ČAJEM
Odskočil jsem si odpoledne z práce něco zařídit.
Slunce svítilo, Mráz jak od Dědy ( - 12° C... Letos se tuží, chlapík), sníh křupal jak... sádra nebo jiný prášek... a já byl najednou tak spokojený.
Z části to bylo tím, že jsem pořádně dýchal, protože mám pocit, že mrazivý vzduch je nějak čisší, z části tím, že jsem vypil výborný mix dvou černých čajů - čínského Qi hongu, hladce sladkého gentlemana a indického Assamu, což je kofeinový silák, který tomu propůjčil tělo - z části proto, že jsem ve sluchátkách poslouchal apokalypsu Dunaj, což byla po čajovnických lehkých kouscích pořádná cihla do zdi a v neposlední řadě proto, že rád mrznu. Zkrátka mám zimu rád a myslím, že když všechno, včetně nás, v zimě pořádně nepromrzne, není to dobře. Všechno občas potřebuje určitou formu zpomalení, hybernace, oddechového času... Když tomu tak není, všichni jsou moc rychlý. Potřebujeme pauzy! Není nad chlad až na kost.
Teda ne, že bych musel do zimy nahý. Rád se nabalím, připravím a pak... můžu být venku hodiny a hodiny, obdivovat jasnou krásu ( dá se říct, až sterilní ) zmrzlé krajiny a poslouchat to TICHO, kdy vše mlčí mrazem.
A ty stopy, které zanechám... Mráz je jejich správce a můj usvědčitel. Nikdy nejdu stejně, ať to zkouším jak chci, nikdy to nevychází. Sníh se přesunuje a přeskupuje.

Zkouším tu jen zdělit, že kdekdo na mráz hudruje, ale krom zvláštní bolesti (asi je to bolest, ne?)
mu nikdo nevěnuje pozitivní pozornost, kterou si zaslouží...

Stál jsem na rohu náměstí, poslouchal hudbu, vystavoval tváře zimnímu slunci a obdivoval stromy, které sníh s mrazem změnili na bavlníky, když kolem procházela paní s nakvašeným obličejem, zabalená do kožichu ( nějak mi kožich v 21. století nepřijde sympatický, a to ne jen kvůli smrti, kterou symbolizuje... ), od prvního pohledu tak ztuhlá a stažená, že v ní asi žádná krev a tudíž teplo nemohlo kolovat, a skoro přede mnou sebou téměř sekla. Protože měla kozačky na podpatku... No.., kdo chce kam...
Někomu můžeš dát obraz, prostor, situaci.... až pod nos...
... a stejně neuvidí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 panvicka panvicka | E-mail | Web | 7. ledna 2009 v 18:19 | Reagovat

Mám ráda jemně namrzlé ranní ráno. Bohužel se to v posledních dnech přehání a při -25 už ani neodlepím rty od sebe...

2 Illavnal Illavnal | Web | 7. ledna 2009 v 19:20 | Reagovat

Ó ne, neříkala bych, že mu nikdo nevěnuje pozornost, kterou si zaslouží. Já jsem si taky nedávno zažila stav obdivu vůči mrazu - a zažívám teď podobný každý den. Dnešní námraza na skle ve škole.. a ten sníh křupající pod nohama opravdu stojí za pozornost.

Ale ano.. lidi všeobecně nekoukají.. poklona tobě, že ty se dívat umíš.

3 Ondřej Ondřej | 7. ledna 2009 v 20:04 | Reagovat

S tou hybernací jsem si vzpomněl na jednu krásnou věc - antičtí Římané nazývali Irsko "Hybernia"

4 Mangrah Mangrah | Web | 7. ledna 2009 v 20:48 | Reagovat

Mrznoucí město mi přijde skvělý, všichni nadávají, kouří se jim od pusy a většina lidí si odpustí i tu cigaretu, protože jim nejde zapálit. Asi je to tím, že každý ráno ujdu třičtvrtě hodiny ze dne v mrazu a potom je mi celej den tak krásně zamrzle teplo, možná taky tím, že všechny odpadky zakryje sníh, je to prostě faaajn:)

5 sirael sirael | Web | 8. ledna 2009 v 18:32 | Reagovat

ty se máš, že vidíš.

6 sirael sirael | Web | 8. ledna 2009 v 19:22 | Reagovat

Daxi máš icq?

7 Téé Téé | Web | 9. ledna 2009 v 20:12 | Reagovat

Když jsem jela z intráckého intru,tím krásným vlakem co dělal hezké zvuky,viděla jsem spoustu sněhu a snad ještě víc srnek.Všude bylo bílo a bylo to hezké...a mráz kreslil na okno...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama