Paběrky

19. prosince 2008 v 19:58 | Dax |  ZÁSEKY S ČAJEM
Že nemáš komu co dát?
Ale ne. Každý má.
Můžeš se třeba smát.

Životy se mohou obracet na ruby,
jako žaludky..,
ale vždy zůstane něco hudby.

Villon, Ginsberg, Holan...
kouzlotepci slova.
Po nocích Vás volám.

Mladá dívka na ulici,
vidím ji, ona mně,
poznání.
Teď a Tady.
Umírat hlady?
Pokání?
Nevidím chyby,
nevidím Tvé chyby.

Kdo nic nemá, nic neztrácí.
Ani klid, jen strach.
Píšu prach, rukou ven, hlavou se vrací...

Jak se mohu ztratit, když nemám směr?
Paběrky!
Můžu se smát, nic nedržet, mám na výběr!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kreperat kreperat | Web | 19. prosince 2008 v 22:50 | Reagovat

Villona jsem měl rád jako kluk a pak přišel Holan... není doceněný...

ale víš, že v 5O.letech psal básně o rudoarmějcích atd...? mám je doma

2 Dax Dax | 20. prosince 2008 v 0:48 | Reagovat

Vím...ale mě zajímá jen několik jeho básní.....

3 ♥Nika♥ ♥Nika♥ | Web | 20. prosince 2008 v 0:56 | Reagovat

pekny blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama