Moje ego v blogu ukryté...

18. listopadu 2008 v 0:21 | Dax |  MOZKOVNA !?
Prý je můj blog výtryskem mého ega, doslechl jsem se. Zaujalo mě to a trochu jsem to rozebral.

Takže...egoista jsem a rád. Svému egu vděčím za to, kde jsem teď a za pocit, že vím kam bych chtěl jít dál.
Vnímám ho jako hnací motor, který pohání mé fyzické a duševní síly a v krajních momentech je bičuje k vyšším výkonům. Představuji si ho jako karatele, který ví, že můžu být lepším, než jsem, a snaží se mě k tomu dokopat. Někdy to bolí, zejména tehdy, zaslechne li nějakou kritiku vůči mně. Pak je schopné zakalit čistý úsudek a snaží se všemožně prosadit a dělat psí kusy, jen aby zvratilo negativní kritiku... Což je za předpokladu, že o tom vím a dokážu to uhlídat, k dobru věci. Já se svým egem nechci bojovat, chci ho rozumně přesvědčit a zkrotit, jako hlídacího psa, kterého vypustím, jen je li dům prázdný.
Dřív jsem si myslel, že ego se musí rozpustit, rozdrtit, zkrátka dohnat ho k zániku. Teď už si to nemyslím, protože vidím ego tak, jak jsem popsal. Je jako touha, o které také nelze říci, že je vždy špatná. Záleží na vědomí, bez kterého nebude ani touhy, ani ega... a ani života, tak jak ho vnímáme.
Správné uvědomění plodí správnou touhu stejně, jako drží ego pod kontrolou.

Co se týká psaní blogu, nezkrocený egoista bych (myslím) byl, kdybych psal bláboly a nesmysly, které bych vydával za luxusní psaní a trpěl, kdyby mi někdo mé dílko kritizoval. Rozhodně si nemyslím, že jsou mé texty bůhví jak skvělé, na to jsem viděl dost jiných blogů a hlavně přečetl hodně knih. Zároveň ale necítím, že bych se do psaní nějak nutil, jde mi to lehce a to co píši se mi líbí. Pochválit se umím, a rád se taky mám. Stejně tak, jako rád čtu a komentuji blogy jiných, jsem rád a těší mě, když někdo okomentuje dílko moje, ale mé psaní na to nezávisí. Dneska píši a zítra... třeba už vyschne ten pramen a půjdu zase dál, doprovázen egem, ne jako zlým pánem, ale jako dobrým známým. Vím totiž, že nejsem zdaleka tak dobrým, jak bych mohl být. A to je má spojnice s egem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kreperat kreperat | Web | 18. listopadu 2008 v 21:09 | Reagovat

mám podobný názor, bojovat proti egu je hloupost, to se pak ještě s větší silou proti tobě obrátí, znám takové případy, dokonce u některých duchovních učitelů...

nechám je vyvanout, jako by ani nebylo...

A co se týče psaní, mám podobný problém, lépe řečeno, moje žena, která si myslí že to dělám pro chválu čtenářů, i když mne, jako tebe, taky poteší, jsme přece lidi, ale píšu z nutnosti, hlavně pro sebe, abych si uspořádal myšlenky... a taky to přijde jaksi samo, aniž chci...

Tak jsem se rozepsal, měj se krásně a nenech se kritiky vyrušovat...

2 sirael sirael | Web | 19. listopadu 2008 v 19:16 | Reagovat

líbí se mi to, naprosto se s tím ztotožňuji...akorát jsem se asi ještě nedostala k tomu, abych to sama řekla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama